Proč výrobky ze dřeva?

Výrobky ze dřeva personalizované gravírování textů

Proč mám rád dřevěné hračky

V dětství jsem navštěvoval oddíl Huascaran, který díky své vůdkyni směřoval k indiánské kultuře – tedy k úctě k přírodě, ke všemu živému i neživému. Nenásilnou formou nám předávali, že příroda, oheň a jednotlivé prvky světa jsou stejně živé jako my sami. A že bychom se k nim měli chovat jako k vlastním sourozencům – můžeme se s nimi občas poprat, ale přesto bychom je měli mít rádi a respektovat. Tak jsem to tehdy chápal já.

Indiánská kultura dřevěné hračky

Indiánské mládí

O třicet let později se mi narodil syn. Příbuzní a přátelé k nám začali chodit na návštěvy a nosili hračky – většinou plastové. Malé dítě reaguje na vše barevné, a tak bylo doma hodně radosti. Postřehl jsem ale, že jeho vztah k těmto hračkám byl pomíjivý. Byly levné, nebo jsme je dostali darem, takže nám rodičům příliš nevadilo, když některou z nich rozbil. Uměl s hračkou pořádně švihnout.

Jedna věc však byla jiná. Když syn udeřil dřevěnou hračkou, reagovali jsme mnohem citlivěji. Říkali jsme mu, že to není správné, že to hračku „bolí“. Částečně jsme se báli, že se rozbije, částečně že poškodí podlahu, ale zároveň jsme cítili, že si taková věc zaslouží lepší zacházení. Díky dřevěné hračce jsme ho přirozeně vedli k větší ohleduplnosti.

Zpočátku nedělal rozdíl mezi plastem a dřevem. Postupně ho ale začal vnímat. Neříkám, že má dřevěné hračky raději než plastové, ale cítím, že je mou povinností jako otce a vychovatele nabízet mu alternativu. Aby si mohl jednou sám rozhodnout, co se mu líbí.

Až bude dospělý, bude se rozhodovat o mnohem důležitějších věcech. Možná mu vzpomínka na dřevěné hračky a vztah ke dřevu pomůže utvářet lepší vztah nejen k věcem, ale i k lidem a světu kolem něj. Nemusí to tak být, ale tu možnost mu chci dát.